Nahrávám...

Informace z epidemiologie - detail

Úvod / Občanům / Informace z epidemiologie - dateail

Znečištění venkovního ovzduší prachem (prašný aerosol PM10)

K označení tuhých (prachových) částic v ovzduší je používána řada pojmů. Setkáváme se tak s pojmy:
Tuhé znečisťující látky (TZL), pevný aerosol, tuhý aerosol, polétavý prach. V zahraniční literatuře pak suspendované částice (SPM), celkové suspendované částice (TSP), černý kouř.

Prašné částice, které v ovzduší působí jako kondenzační jádra, jsou odpovědné za výskyt smogu. Kondenzace vodních par v městském prostředí je díky značné prašnosti i exhalacím o to snazší, zvláště s ohledem na fakt, že brzy po ránu, kdy jsou všeobecně podmínky pro vznik mlh nejpříznivější, sílí dopravní špička a je zvýšená produkce kouře z lokálních topenišť. Rozlišujeme smog Londýnského typu, kdy produkty reakčních mechanismů bývají zpravidla kyseliny sírová, dusičná a chlorovodíková, a fotochemický smog (Los Angeles-Smog), který však s mlhou nesouvisí, neboť je tvořen výhradně jen škodlivými emisemi, které produkuje doprava. V našich podmínkách vzniká smog smíšeného typu.

Výsledné produkty a jejich účinky na živé organismy a na majetek se nazývají imise a místo jejich působení je značně závislé na momentální povětrnostní situaci. Za normálního počasí teplý vzduch stoupá z ohnisek znečištění vzhůru a většina škodlivin je unášena vzdušnými proudy do té doby, než jako součást deště nebo samovolně zvolna klesne a uloží se na zemský povrch (zpravidla na horských hřebenech). V případě inverzního počasí jsou spodní vrstvy vzduchu chladnější než vrstvy vyšší, a proto nedochází k žádnému promíchávání. Koncentrace škodlivých látek a produktů jejich reakcí v místě jejich původu stále narůstá a někdy dosahuje životu nebezpečných hodnot (smog obou typů vzniká zpravidla v této situaci).

V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. Částice, jejichž velikost je mezi 100 – 10 µm, jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích, částice menší než 10 µm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest, a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi. Zatěžují samočisticí schopnosti plic.

V kategorii nejjemnějších částic PM2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm. Vědci považují částice PM2,5 za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci. Frakce PM2,5 zvyšuje škodlivé účinky SO2 a tím stoupá i náchylnost k chronickým onemocněním respiračního traktu. Poměr suspendovaných částic PM2,5/PM10 je velmi proměnlivý a závisí na typu smogu. Může se pohybovat v rozmezí 30 až 60 %.

V ovzduší se jemné částice zdržují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován na velké vzdálenosti. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi.

Působení znečisťujících látek na organismus.

Pokud uvažujeme o vztahu člověk – ovzduší za podmínek běžně se v prostředí vyskytujících, pak se uplatňuje téměř výhradně jako vstupní cesta do organismu dýchací ústrojí. Podle toho, v jaké časové návaznosti na expozici dojde ke vzniku subjektivních obtíží a objektivních známek onemocnění, jsou rozlišovány účinky akutní, subchronické až chronické a pozdní.

Látky obsažené ve vdechovaném vzduchu se mohou uplatnit ve všech etážích dýchacího ústrojí. Účinek prachu je závislý na složení částic, na rozpustnosti v tělních tekutinách a na biologické aktivitě. Známé účinky suspendovaných částic ve znečištěném ovzduší zahrnují především dráždění sliznice dýchacích cest, ovlivnění funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolání hypersekrece bronchiálního hlenu a tím snížení samočisticí funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu. Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupně možný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic. Tento proces je ovšem současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory počínaje stavem imunitního systému jedince, alergickou dispozicí, profesními vlivy, kouřením apod.

Poznatky o zdravotních účincích prašných částic dnes vycházejí především z výsledků epidemiologických studií z posledních 10 let, které ukazují na ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti již při velmi nízké úrovni expozice, přičemž není možné jasně určit prahovou koncentraci, která by byla bez účinku. Je také zřejmé, že vhodnějším ukazatelem prašných částic ve vztahu ke zdraví jsou jemnější frakce.

Výsledky epidemiologických studií, nalézajících pozitivní asociaci mezi denními koncentracemi PM10 a výkyvy celkové úmrtnosti a zvláště úmrtnosti na kardiovaskulární a respirační onemocnění v amerických městech, byly potvrzeny i z evropských měst a jsou velmi konzistentní.

Vliv znečištění ovzduší na zdraví bývá obecně zveličován. V současné době se odhaduje, že podíl životního, pracovního prostředí a vnitřního prostředí budov na zdraví činí asi 15 %, zdravotnické služby (lékařská péče) asi 10 %, genetický základ jednotlivce asi 20 % a největší podíl 55 % činí způsob života a socioekonomické faktory. Jedná se zejména o nevhodnou výživu, kouření, alkohol, nízkou pohybovou aktivitu, psychické napětí a stres a dále pak životní úroveň, chudobu, nezaměstnanost a rozvodovost.

Světová zdravotnická organizace

zveřejnila následující souhrn prokázaných zdravotních vlivů polétavého prachu a doporučení:

Zdravotní vlivy krátkodobé expozice:

  • zvýšení počtu zánětlivých onemocnění
  • nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
  • zvýšení spotřeby léčiv
  • zvýšení počtu hospitalizací
  • zvýšení úmrtnosti

Zdravotní vlivy dlouhodobé expozice:

  • snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
  • růst onemocnění dolních cest dýchacích
  • zvýšení chronických obstrukčních onemocnění plic
  • snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)

Proč jsou děti ohroženy nejvíce:

  • děti dýchají na jednotku hmotnosti více než dospělí
  • děti mají menší dýchací cesty a plíce
  • zranitelnost vyvíjejících se a rostoucích dýchacích cest a plicních sklípků (alveolů)
  • nevyvinutý obranný mechanismus
  • doba strávená ve venkovním prostředí
  • zvýšená ventilace v průběhu her a cvičení
  • vysoká prevalence astmatických a dalších onemocnění
  • vysoká míra akutních respiračních infekčních onemocnění

Deset opatření, které může udělat vaše město, aby čelilo znečištění ovzduší z dopravy

  1. Společné využívání automobilů
  2. Zlepšení veřejné dopravy
  3. Cyklistika a pěší chůze
  4. Územní plánování
  5. Cenová opatření
  6. Zavedení nižších rychlostních limitů ve městech
  7. Omezení přístupu do určitých oblastí
  8. Řízení parkování
  9. Systém „Park and Ride“ (Zaparkuj a jeď dále veřejnou dopravou)
  10. Doprava zboží

Ostravsko-karvinská aglomerace:

Měření znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji provádí Český hydrometeorologický ústav Ostrava a Zdravotní ústav Ostrava. V roce 2008 byly v provozu 2 stanice na měření SPM, 24 stanic na měření PM10 a 6 stanic na měření PM2,5. V ostravsko-karvinské aglomeraci jsou každoročně překračovány imisní limity PM10 pro ochranu zdraví dle vyhláčky č. 597/2006 Sb.o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Pro prašný aerosol PM10 nestanovuje vyhláška č.553/2002 Sb. zvláštní imisní limity pro účely provozování regulačních řádů. Podle zpracované studie ČHMÚ Ostrava z roku 2004 je však vyhlášení signálu upozornění a regulace z důvodů vysokých koncentrací SO2 nebo NO2 v této oblasti velmi nepravděpodobné.

Na základě provedeného odhadu zdravotních rizik ze zvýšených koncentrací prašného aerosolu PM10 navrhla Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje zvláštní hodnotu denní koncentrace PM10 100 µg.m-3. Navržená hodnota prošla oponenturou Poradního sboru pro hodnocení a řízení zdravotních rizik hlavního hygienika ČR a Státního zdravotního ústavu v Praze – Národního referenčního centra pro ovzduší. Krajský úřad následně legislativně připravil a zavedl systém, kterým je zajištěno vydávání zvláštních informací občanům v situacích se zvýšenými koncentracemi PM10 v ovzduší.

Pro období zvýšených a vysokých koncentrací škodlivin v ovzduší a nepříznivých rozptylových podmínek připomínáme již dříve hygienickou službou vydaná doporučení pro občany:

  • malé děti, starší spoluobčané a lidé trpící srdečně cévními a respiračními chorobami by měli výrazně omezit pobyt ve venkovním prostředí
  • vyhýbat se namáhavé práci a sportování venku
  • zvýšit přísun vitamínů, především vitamínu C
  • obytné místnosti větrat jen krátce (5 min), intenzívně několikrát denně
  • v obytných prostorách se zdržet práce s chemickými látkami (např, rozpouštědla, barvy)
  • pokud je to reálné, omezit používání otevřených plynových spotřebičů v domácnostech
  • nekouřit, vyhýbat se zakouřeným místnostem.

Informace o stavu znečištění ovzduší na území MSK aktualizované ČHMÚ Ostrava 2x denně a výsledky imisních měření za předchozí den lze zjistit na těchto adresách:

Pobočka ČHMÚ Ostrava - Aktuální stav znečištění ovzduší:
http://www.chmi.cz/poboc/OS/salamoun/imise.html

Pobočka ČHMÚ Ostrava - Informace o imisní situaci za uplynulý den:
http://www.chmi.cz/poboc/OS/salamoun/imisevcera.html

Pro zobrazení grafů měřených koncentrací na stanicích AIM použijte jednu z následujících cest:
http://www.chmi.cz/uoco/index.html

a následně odkaz Akt. stav ovzduší – grafy
http://portalh.chmi.cz/http:/pr-asv.chmi.cz/IskoAimDataView

Aktuální informaci o imisní situaci lze získat rovněž na telefonním čísle: 596 900 265 nebo na teletextu České televize (str.180).

Tiskové zprávy KÚ MS kraje ke kvalitě ovzduší najdete na adrese:
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/tisk_info.html

Zveřejněno: 17.12.2008