Nahrávám...

Informace z epidemiologie - detail

Úvod / Občanům / Informace z epidemiologie - dateail

Životní styl a obezita dětí

Dětství a dospívání jsou obdobími lidského života, během kterých člověk získává sociální a zdravotní návyky, které si uchová po celý život. Výživa má dominantní postavení mezi faktory zevního prostředí, které ovlivňují zdravotní stav jedince či populace. V dětském věku má klíčový význam pro růst a vývoj organizmu a neméně důležitý význam má v prevenci onemocnění dospělého věku. Výživové chování dětí rozhodujícím způsobem ovlivňují stravovací návyky v rodině – děti mají tendenci přebírat preference rodičů; velmi silně je ovlivňuje reklama, vliv má i výživové chování vrstevníků (zejména v pubertě).

Základní potřebou je vyrovnaná energetická bilance, což znamená, že energetický příjem potravou by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou (nezbytný příjem ke krytí metabolických potřeb organizmu) a mírou tělesné aktivity.

Problémem současné české populace není nedostatek potravy, ale naopak – nadměrný energetický příjem a nedostatek tělesné aktivity, což se projevuje v nárůstu osob s nadváhou až obezitou se všemi negativními zdravotními důsledky, které se projeví v dospělosti.

Z výzkumu České obezitologické společnosti provedeném koncem roku 2005 na reprezentativním vzorku dětí ve věku 6-12 let ze všech oblastí ČR, tedy i z našeho kraje, vyplývá alarmující zjištění:

  • 10 % našich dětí ve věku 6 – 12 let trpí nadváhou a dalších 10 % obezitou.
  • Výskyt nadváhy u dítěte souvisí s výskytem nadměrné hmotnosti v rodině, ve které vyrůstá. S nadváhou rodičů se zvyšuje riziko nadváhy u samotného dítěte
  • Děti ve věku 6-12 let nadměrně konzumují volné tuky a sladkosti. Naopak méně než je doporučená denní dávka děti jedí obiloviny a zeleninu včetně brambor
  • Jedno dítě sní za týden v průměru 11 bonbónů, 7 sušenek, 4 zákusky nebo buchty, zhruba 140 gramů čokolády, 2 dkg majonézového salátu a vypije přibližně 7 a půl deci sladkého nápoje
  • Ve školní jídelně se stravuje 78% dětí ve věku 6-12 let, ostatní chodí na oběd domů, kde jim ho připravuje matka nebo někdo jiný
  • Děti s nadměrnou hmotností vypijí v průměru více nápojů s vysokým obsahem cukru než děti s normální váhou
  • Týdně věnují děti ve svém volném čase náročnější pohybové aktivitě zhruba pouze 6 hodin a 20 minut (včetně povinných hodin TV ve škole). Žádnou fyzickou aktivitu ve svém volném čase během všedního dne nevykonávala 2 % dětí, o víkendu 8 % dětí
  • V průměru tráví děti ve věku 6-12 let během jednoho týdne(7 dní):
    • něco málo přes dvě hodiny zájmovými kroužky
    • téměř pět hodin neorganizovanou činností
    • zhruba pět a čtvrt hodiny u počítače/playstationu
    • téměř 11 hodin sledováním televize

Lidé s nadměrnou hmotností trpí významně častěji hypertenzí, srdečně-cévními nemocemi, onemocněním pohybového aparátu, cukrovkou... Např. hypertenzí trpí lidé s nadváhou 3,4krát častěji, lidé s obezitou dokonce 5,6krát častěji než lidé s normální váhou.

Školám je dána povinnost učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný. Pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví kromě hlídání zdravých životních podmínek v zařízeních pro děti a mládež mají možnost dozírat na kvalitu a pestrost podávané stravy ve školních jídelnách. Až na ojedinělé výjimky, školní stravování je v MSK na vysoké úrovni a dětem, které jej využívají, poskytují optimální nutriční i energetické dávky. Oběd ve školní jídelně však představuje pouhých 35% celodenní dávky potřebných živin. Větší část potřebné dávky musí zajistit rodiče dítěte.

Rozvoj pohybových aktivit od útlého dětství závisí rovněž hlavně na rodičích – dvě hodiny tělesné výchovy ve škole nesplňuje základný požadavek: min. 7 hodin týdně náročnější pohybové aktivity.

Chceme-li ovlivnit zdraví naší populace musíme budovat správné životní návyky-zejména stravovací zvyklosti a pohybovou aktivitu, již od časného dětství a to jak v rodině, tak ve školách. Vzdělaný rodič i pedagog s dobrou úrovní znalostí v této oblasti je nezbytnou podmínkou budoucího zlepšení zdraví české populace.

Zveřejněno: 16.7.2007