Nahrávám...

Informace z epidemiologie - detail

Úvod / Občanům / Informace z epidemiologie - dateail

Proč se zabýváme plísněmi v bytech

Hygienická služba se zabývala bytovou problematikou již od počátku své existence. V mnoha případech postupovala podle zákona, kterým byl zák.č.41/1964 Sb., o hospodaření s byty platný do roku 1992, určité možnosti poskytoval do roku 2000 zák.č.20/1966 Sb. S nabytím účinnosti nového zákona o ochraně veřejného zdraví hygienická služba pozbyla kompetence ve vztahu k bytům, nicméně při stížnostech obyvatel na kvalitu bydlení (plísně, vlhko) se na základě písemného podání těmito případy zabývala, tj. po prošetření udaného stavu a potvrzení hygienických závad postoupila podnět převážně příslušnému stavebnímu úřadu, eventuelně majiteli objektu.

Jedinou možností pro širokou oblast působení komunální hygieny, využitelnou ze zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je problematika zdravotních rizik, kterou lze na základě znalostí o alergenních účincích spór plísní aplikovat právě na posouzení vnitřního prostředí bytů. Plísně pak lze označit jako hygienickou závadu (tento pojem není ostatně žádným zákonem ani jinou prováděcí vyhláškou blíže specifikován), která může souviset s údržbou stavby, ale i s užíváním bytu, zejména nedostatečným větráním. Posouzení příčiny vzniku plísní ale již přísluší odborníkům se znalostmi v problematice stavebnictví, proto je po prošetření místních podmínek a popisu rozsahu a výskytu plísní postupováno odborné stanovisko místně příslušnému stavebnímu úřadu jako podklad k uplatnění postupu podle § 86 stavebního zákona.

Žadateli o posouzení stavu v bytě jsou mnohdy uváděny různé faktory, které dle jejich názoru zhoršují kvalitu bydlení, ne vždy je však lze považovat za hygienické závady. Za přímé zdravotní riziko pro uživatele bytu můžeme na základě již provedených studií označit pouze zjevný výskyt plísně v prostorách bytu, v případě výskytu mokrých stěn, podlah a vlhkosti v bytě, lze tento stav označit jako živnou půdu pro tvorbu plísní a tedy možné zdravotní riziko. U dalších faktorů (například zastínění bytu = nedostatečné proslunění + špatné vytápění = chladný, vlhký byt = potenciální zdroj plísní) již raději ponecháváme rozhodnutí o možnostech ovlivnění pohody bydlení na zajištění důkazů, kterými může být například výpočet proslunění bytu autorizovaným projektantem nebo měření teploty a vlhkosti v bytě a současné posouzení stavebních konstrukcí Technickým a zkušebním ústavem stavebním.

Jak vyplývá z dosavadní praxe územního pracoviště v Ostravě, bývá však odborné stanovisko o zdravotním riziku z výskytu plísní v konkrétním bytě mnohdy prvým efektivním podnětem pro odstranění příčiny po předchozí dlouhodobé neúspěšné komunikaci mezi uživatelem bytu a majitelem domu.

Zveřejněno: 15.7.2004