Nahrávám...

Informace z epidemiologie - detail

Úvod / Občanům / Informace z epidemiologie - dateail

Proč je kvalita vnitřního prostředí tak důležitá?

Člověk ve vnitřním prostředí stráví podstatnou část dne i svého života, řada onemocnění zejména těch respiračních souvisí s kvalitou vnitřního prostředí, proto bychom se měli o toto prostředí náležitě starat. Vnitřní prostředí je definováno hodnotami fyzikálních (teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, rychlost proudění vzduchu, barometrický tlak), chemických (CO2, organické těkavé látky...) a biologických ukazatelů (plísně a mikroorganismy). Kvalitu vnitřního prostředí můžeme zásadně ovlivnit racionálním větráním.

O kvalitě vnitřního prostředí nejen ve školách vypovídá zejména koncentrace oxidu uhličitého CO2 (indikátor „vydýchaného vzduchu“), která by neměla přesáhnout hodnotu 1500 ppm. Zdrojem CO2 jsou především lidé pobývající v místnosti. Při vyšších koncentracích se objevuje změna nálady, únava, ospalost, ztrácí se pozornost. Zjistilo se, že instalací nových těsných oken bez možnosti trvalého větrání infiltrací v kombinaci s nedostatečným průběžným větráním koncentrace CO2 narůstá až na hodnotu 5000 ppm a ta už způsobuje závažnější zdravotní problémy.

Důvodem proč větrat je také fakt, že Česká republika patří díky svému geologickému podloží mezi země s vysokou koncentrací radonu ve vnitřním ovzduší budov a větrání je pak nezbytnou ochranou před jeho negativním působením. Větrání má vliv také na další škodliviny, především organické těkavé látky, prach, baktérie a plísně.

Mezi organické těkavé látky řadíme formaldehyd, jehož zdrojem jsou často nové koberce, lina, dřevotřískový nábytek, izolační materiály, dezinfekční prostředky. Formaldehyd se mimo jiné vyskytuje také v tabákovém kouři. Prvními příznaky jeho zvýšené koncentrace je podráždění sliznic horních cest dýchacích a spojivek, suchost v ústech, dráždění ke kašli, pálení očí, slzení. Může být také příčinou vzniku atopického ekzému či různých alergických stavů. Byly prokázány jeho karcinogenní /rakovinotvorné/ a mutagenní účinky stejně jako u benzenu, který se do vnitřního prostředí dostává z čistících prostředků, barev, laků, rozpouštědel, lepidel, parfémů.

V závislosti na venkovním prostředí a vybavení učeben a heren je závažná zejména prašnost. Zdrojem jsou především samotné děti, neboť při hraní a pohybu sedimentovaný prach víří a vzniká tzv. sekundární prašnost. Velikost částic je rozhodující pro průnik a depozici /ukládání/ v dýchacím traktu. Částice do 10 µm pronikají do horních cest dýchacích, kde jsou zachycovány. Pro lidské zdraví jsou však významnější částice do 2.5 µm - tzv. „respirabilní frakce“, které pronikají až do plicních sklípků. Představují obrovský povrch, na který se mohou koncentrovat chemické ale také mikrobiologické škodliviny, čímž dochází ke dráždění sliznice dýchacích cest, k narušení funkce řasinkového epitelu horních cest dýchacích, dále ke zvýšené sekreci hlenu, ke snížení samočisticí funkce a obranyschopnosti. Tím pak vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních infekcí.

V nedostatečně větraných a vytápěných prostorách se často potýkáme s plísněmi, které řadíme mezi alergeny, mohou způsobovat toxické reakce či plísňová onemocnění. Plísně produkují mimo jiné organické těkavé látky, které vnímáme jako charakteristický plísňový zápach. Plísně jsou tzv. spouštěči alergických onemocnění.

O nedostatečné výměně vzduchu ve vnitřním prostředí hovoří také vysoký počet mikroorganismů (baktérií). Zdrojem jsou především lidé, respektive děti, které v daném prostředí pobývají.

Z výše popsaných důvodů je zřejmé, že kvalita vnitřního prostředí bezprostředně ovlivňuje zdravotní stav lidí, kteří v něm pobývají. A jaká jsou doporučení pro kvalitní vzduch v našich školách? V první řadě je to pravidelné a intenzivní větrání v době přestávek, pobyt dětí ve vyvětraných chodbách o přestávkách nebo za příznivého počasí venku, na školním dvoře, hřišti. Je třeba dbát na dostatečný a důkladný úklid zejména na vlhko, minimalizovat kobercové plochy a další „lapače prachu“ – záclony, závěsy, čalounění. Realizovat energeticky úsporná opatření tak, aby nebylo znehodnocováno vnitřní prostředí tzn. doplnění těsných okenních konstrukcí větracími elementy, které zajistí kontrolovatelný a dostatečný přístup čerstvého vzduchu. Rozhodujícím kritériem by mělo být zdraví našich dětí a kvalita vnitřního prostředí nad náklady na provoz a úspor energií.

Pokud však nastane smogová situace (nejčastěji na podzim a v zimě) je na místě respektovat následující doporučení - omezit pobyt venku, nevyvíjet větší fyzickou aktivitu (sport, práce), větrat pobytové místnosti pouze krátce a intenzivně, omezit činnost, která zhoršuje kvalitu vzduchu a zvyšuje potřebu větrání (kouření, práce s barvami, rozpouštědly, lepidly, laky….). Tato doporučení jsou určena především pro citlivé skupiny obyvatel (děti, těhotné, starší lidé, osoby s chronickým onemocněním, s oslabenou imunitou, lidé v rekonvalescenci).

Zveřejněno: 31.12.2014