Nahrávám...

Informace z epidemiologie - detail

Úvod / Občanům / Informace z epidemiologie - dateail

Kategorizace prací v Moravskoslezském kraji v roce 2011

Negativním následkem práce v rizikových podmínkách jsou tzv. nemoci z povolání. Vyhlášení diagnostikovaného onemocnění za nemoc z povolání předchází poměrně složitý proces ověřování profesionality onemocnění – šetření podmínek výkonu práce, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví. Tento proces se skládá ze zjišťování anamnestických údajů a z hodnocení míry rizika odpovídajícího rizikového faktoru. Objektivizace rizik se provádí zejména měřením rizikových faktorů. Při hodnocení se vychází z doby, po kterou je pracovník hodnocenému rizikovému faktoru vystaven (doba expozice), a z výsledků měření jednotlivých faktorů. V roce 2010 KHS Ostrava provedla 400 takových šetření k posouzení možného vzniku nemoci z povolání. I v tomto parametru figuruje Moravskoslezský kraj na 1. místě v rámci ČR. Jednoznačně převažují šetření s ohledem na poškození horních končetin z důvodu lokální svalové zátěže a expozice vibracím.

Kategorie první a druhá jsou nerizikové. Do těchto kategorií se zařazují práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity sledovaných faktorů a při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví nebo nepříznivý vliv na zdraví lze očekávat jen výjimečně.

Kategorie třetí a čtvrtá jsou naopak rizikové. Při výkonu těchto prací jsou překračovány hygienické limity, proto je nezbytné používat osobní ochranné pracovní prostředky a provádět organizační či jiná ochranná opatření. Jedná se o práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání.

V počtu zaměstnanců pracujících v riziku je Moravskoslezský kraj stále na 1. místě v rámci ČR. V roce 2011 dosáhl hodnoty 89 345, což činí asi 20 % republikového počtu. Počet žen v riziku dosáhl hodnoty 19 362, což představuje asi 15 % podíl v rámci ČR. I když se v našem kraji snižuje podíl „tradičních“ zaměstnavatelů vytvářejících rizikové práce (doly, hutě), přesto, zejména v souvislosti s rozvojem průmyslových zón, došlo v posledních několika letech k nárůstu počtu zaměstnanců pracujících v riziku. Přibývá zejména riziko lokální svalové zátěže, na kterém se, bohužel, významně podílejí ženy pracující v montážních závodech často s vazbou na automobilový průmysl. Mezi okresy v MS kraji s nejvyšší rizikovou zátěží z práce patří Ostrava (33 %), Karviná a Frýdek-Místek (více něž 21 %). Dominantním rizikovým faktorem je stále hluk, zvyšuje se podíl rizika fyzické zátěže, naopak se snižuje podíl rizika prašnosti.

Práce v rizikových podmínkách vede k vývoji nemocí z povolání. Vyhlášení diagnostikovaného onemocnění za nemoc z povolání předchází poměrně složitý proces ověřování profesionality onemocnění - šetření podmínek výkonu práce, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví. Tento proces se skládá ze zjišťování anamnestických údajů a z hodnocení míry rizika odpovídajícího rizikového faktoru. Objektivizace rizik se provádí zejména měřením rizikových faktorů. V roce 2011 došlo v našem kraji k dalšímu nárůstu šetření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání - bylo provedeno celkem 428 šetření (v roce 2010 - 400 šetření, v roce 2009 - 388 šetření, v roce 2008 - 346 šetření). Stále jednoznačně převažují šetření u diagnóz vyžadujících objektivizaci buď lokální svalové zátěže, nebo vibrací přenášených na ruce. I v tomto parametru figuruje Moravskoslezský kraj dlouhodobě na 1. místě v rámci ČR.

Zveřejněno: 4.5.2012