Nahrávám...

Informace z epidemiologie - detail

Úvod / Občanům / Informace z epidemiologie - dateail

Stručná charakteristika epidemiologické situace v MS kraji v roce 2011

V roce 2011 bylo nahlášeno v Moravskoslezském kraji celkem 16 922 infekčních nákaz, z nich 539 tvoří nákazy parazitární. V rámci preventivních opatření provedli pracovníci protiepidemických oddělení MSK šetření v 12 123 ohniscích infekčních nákaz, tj. rodinách, kolektivech či pracovištích, kde se infekční onemocnění vyskytlo. Epidemiologické šetření spočívá v ověřování údajů k objasnění možného zdroje a cest přenosu nákazy, např. zjištění podezřelé potraviny či suroviny, která se mohla na přenosu nákazy podílet a následné uplatnění protiepidemických opatření vedoucích k zabránění či omezení jejího dalšího šíření. Při zjištění nějaké závadné potraviny KHS MSK zajišťuje její stažení z oběhu. Při epidemii či nebezpečí jejího vzniku a pokud to situace vyžaduje nařizuje KHS MSK mimořádná opatření, spolupracuje při řešení mimořádných situací s orgány zapojenými do systému krizového řízení a integrovaného záchranného systému.

Celkový počet nemocných akutními průjmovými onemocněními (APO), u nichž byl bakteriologicky či virologicky laboratorně prokázán původce onemocnění etiologie, představoval 6 814 případů, což je ve srovnání s loňským rokem pokles o 2,7%. Celkový počet hlášených salmonelóz vzrostl oproti předchozímu roku o 20,1%. Onemocnění bacilární úplavicí kleslo oproti loňskému roku, kdy jsem evidovali zvýšený výskyt tohoto onemocnění na Karvinsku a Ostravsku u osob s nízkým hygienickým standartem, na 44 případů. Kampylobakteriózy, jako nejčastější diagnostikovaná průjmová onemocnění, mají v posledních letech klesající trend a oproti předchozímu roku došlo k dalšímu poklesu o 12,6%.

Mezi vzdušnými nákazami a nemocemi provázenými vyrážkou byly nejčastěji hlášeny plané neštovice. Ve srovnání s loňským rokem, kdy bylo hlášeno 5 718 onemocnění, došlo k dalšímu zvýšení počtu onemocnění na 6 691, což je nárůst o 17,0%.

Výskyt epidemického zánětu příušnic vzrostl oproti loňskému roku z 52 na 111 případů, byl evidován jeden případ zavlečeného onemocnění spalničkami, onemocnění zarděnkami nebylo hlášeno. U ostatních nákaz této kategorie došlo k nárůstu hlášených spál o 48,2%.

Celkový počet hlášených onemocnění virovou žloutenkou všech typů oproti loňskému roku sice klesl na 209 případů, avšak byl zaznamenán zvýšený výskyt na Ostravsku v jedné lokalitě na území města Ostravy, kdy během roku onemocnělo 42 osob sociálně slabších skupin obyvatelstva. V této lokalitě docházelo k postupnému šíření nákazy v rodinách. V rámci tohoto výskytu bylo vyhlášeno mimořádné očkování dětí a zaměstnanců příslušných školských zařízení.

Ve skupině neuroinfekcí u onemocnění vyvolaných meningokoky bylo v roce 2011 hlášeno 9 případů, jedno onemocnění neskončilo úzdravou. Onemocněly 2 děti předškolního věku, 1 školák a 6 dospělých osob. V šesti případech byla onemocnění vyvolána Neisseria meningitidis skupiny B, tj. typem meningokoka proti kterému se zatím neočkuje.

V roce 2011 bylo hlášeno 50 onemocnění klíšťovým zánětem mozku, což je o 20 případů více než v předchozím roce a nejvíce případů bylo hlášeno z oblastí s nejvyšší ohniskovostí, tj. Opavska (13 př.), Bruntálska (14 př.), dále bylo hlášeno 12 případů z Ostravska, což souvisí s pobytem v rekreačních oblastech. Onemocnění postihlo 2 předškolní děti, 3 děti školního věku a 45 dospělých osob. Zarážející je fakt, že se osoby žijící v ohnisku preventivně nechrání očkováním.

Počet hlášených onemocnění hnisavým zánětem mozku klesl z 25 na 17 případů a 2 osoby zemřely. Nejvyšší podíl mezi neuroinfekcemi představují zánětlivá nehnisavá onemocnění mozkových blan, kterých bylo hlášeno celkem 81, což je o 32 případů více oproti loňskému roku.

Přestože se v okolních státech objevuje výskyt spalniček a zarděnek, v ČR a v našem kraji t.č. nedochází k epidemickému výskytu těchto onemocnění a to díky vysoké proočkovanosti proti těmto nákazám. Nicméně, v loňském roce jsme zaznamenali ojedinělý případ zavlečených spalniček u neočkované osoby, z tohoto důvodu je nezbytné udržovat zvýšené procento proočkované populace.

Příznivá epidemiologická situace, charakterizovaná relativně nízkou týdenní incidencí akutních respiračních infekcí (ARI) odpovídající běžnému sezónnímu navýšení v mimoepidemickém období, trvala do konce roku 2010. Počátkem roku 2011 došlo k nárůstu, který ve 3 kal.týdnu již dosahoval 1944 případů na 100 000 obyvatel kraje. Až do konce února (10. kal. týden) byla nemocnost kolem 2 100 případů na 100 000 obyvatel kraje a pak následoval její pokles.

Po očekávaném poklesu nemocnosti v letním období došlo k jejímu opětovnému sezónnímu nárůstu koncem roku, avšak v této době nemocnost nepřekročila tzv. epidemický práh.

Záněty dýchacích cest způsobila celá škála jak virových, tak bakteriálních původců a také byla v populaci prokázána cirkulace virů chřipky A, zejména subtypu A(H1N1) pandemic.

Zveřejněno: 13.3.2012