Nahrávám...

Informace z epidemiologie - detail

Úvod / Občanům / Informace z epidemiologie - dateail

Kategorizace prací a nemoci z povolání v roce 2010

Povinnost kategorizovat práce je zaměstnavatelům uložena § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Práce se zařazují do 4 kategorií podle rizikovosti práce. Kritéria pro zařazování prací do kategorií jsou stanoveny vyhláškou č. 432/2003 Sb.

Kategorie první - práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví.

Kategorie druhá - práce, při nichž lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců. Práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity sledovaných faktorů.

Kategorie třetí - práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, proto je nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, provádět organizační a jiná ochranná opatření. Práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání.

Kategorie čtvrtá - práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

V počtu zaměstnanců pracujících v riziku je Moravskoslezský kraj na 1. místě v rámci ČR. V roce 2010 dosáhl hodnoty 86.740, což činí asi 20 % republikového počtu. Počet žen v riziku dosáhl hodnoty 18.421, což představuje 14,5 % podíl v rámci ČR. V posledních letech dochází k nárůstu, který je vyvolán rozvojem průmyslových zón. Přibývá zejména riziko lokální svalové zátěže, na kterém se významně podílejí ženy pracující v montážních závodech vesměs s vazbou na automobilový průmysl. Mezi okresy v MS kraji s nejvyšší rizikovou zátěží z práce patří Ostrava (33 %), Karviná a Frýdek-Místek (oba 21 %). Dominantním rizikovým faktorem je hluk, zvyšuje se podíl rizika fyzické zátěže.

Negativním následkem práce v rizikových podmínkách jsou tzv. nemoci z povolání. Vyhlášení diagnostikovaného onemocnění za nemoc z povolání předchází poměrně složitý proces ověřování profesionality onemocnění – šetření podmínek výkonu práce, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví. Tento proces se skládá ze zjišťování anamnestických údajů a z hodnocení míry rizika odpovídajícího rizikového faktoru. Objektivizace rizik se provádí zejména měřením rizikových faktorů. Při hodnocení se vychází z doby, po kterou je pracovník hodnocenému rizikovému faktoru vystaven (doba expozice), a z výsledků měření jednotlivých faktorů. V roce 2010 KHS Ostrava provedla 400 takových šetření k posouzení možného vzniku nemoci z povolání. I v tomto parametru figuruje Moravskoslezský kraj na 1. místě v rámci ČR. Jednoznačně převažují šetření s ohledem na poškození horních končetin z důvodu lokální svalové zátěže a expozice vibracím.

Aby diagnostikované onemocnění mohlo být vyhlášeno jako nemoc z povolání, musí po prokázání profesionality odpovídat požadavkům nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

Vývoj nemocí z povolání je jak v rámci České republiky, tak i v Moravskoslezském kraji příznivý, tendence je klesající. V 90. letech minulého století bylo v rámci MS kraje přiznáváno ročně téměř 1.000 nemocí z povolání, v posledních letech se počet ustálil na hodnotě kolem 300 případů za rok, v loňském roce to bylo 313 případů. MS kraj nyní tvoří asi čtvrtinu republikově přiznávaných nemocí z povolání.

Za nejvýznamnější nemoci z povolání lze v Moravskoslezském kraji považovat onemocnění horních končetin z vibrací a z nadměrné jednostranné zátěže a onemocnění s ohledem na expozici fibrogennímu prachu. Zejména onemocnění horních končetin z nadměrné jednostranné zátěže je v současné době jedním z nejzávažnějších pracovně lékařských problémů. Toto onemocnění vzniká v průmyslu, v zemědělství, ve službách i v obchodech, kde postihuje zejména zaměstnance velkých obchodních řetězců. Dalším problematickým odvětvím jsou montážní závody, a to zejména s ohledem na zaměstnávání žen na rizikových pracovištích. Rozvoj montážních závodů v průmyslových zónách sice přináší celou řadu pracovních míst, ale na druhé straně vede poměrně rychle ke zdravotním problémům spojeným s výkonem práce.

Další podrobnosti a informace z činnosti KHS Ostrava v oblasti ochrany a podpory zdraví můžete čerpat z Ročenky KHS 2010.

Zveřejněno: 12.8.2011